A protože si každá z nás nechá poradit, chce udělat maximum proto, aby se pokus zadařil, tak se může na první pohled zdát, že je to jenom tahání dalších peněz z kapes zoufalých párů, které se snaží úspěch všemožně pojistit. A co vám budu říkat, i my si ji samozřejmě dali a zaplatili.
Se zajímavým názorem v poslední době přichází věda nazvaná Epigenetika. Jejím asi největším známým propagátorem v dnešní době je Bruce Lipton (doporučuju si přečíst jeho knihu Líbánkový efekt), který říká, že naše životy neřídí DNA, jak se doposud tvrdilo, ale to, jakým způsobem přemýšlíme, jaký život žijeme, kam a jak směřujeme naši mysl. A to pak ovlivňuje prostředí našeho těla – jeho chemické složení, a určuje, která genetická informace zůstane aktivní a která se „vypne“.
Tyto poznatky a nejen tvrzení Bruce Liptona by pak znamenaly, že vložením ebryjka do dělohy matky už 3. den sice nebudeme mít kompletní pohled na jeho vývoj, a je možné, že se může jednat o nekvalitní embryjko, ALE dáváme šanci matce svým tělem – svým chemickým složením, tedy přirozeným prostředím pro vývoj embryjka, poskytnout tomuto embryjku šanci na vývoj, který by se možná v Petriho misce vůbec nekonal.