Prodloužená kultivace

Řešíte s lékařem průběh vašeho umělého oplodnění a najednou stojíte před otázkou – prodloužená kultivace – ano či ne? Myslím, že odpověď na tuto otázku zajímá nejednu z vás. A odpovědět na ni není tak jednoduché, protože častokrát ani sami lékaři nejsou dnes v názoru na ní jednotní.

Než se na celou věc podíváme detailněji, nejdříve si vysvětleme, o co se vlastně jedná.

Kultivace

Samotné slovo kultivace znamená pěstování a rozmnožování buněk, tkání,.. v laboratorních podmínkách. V našem případě se vloží oplodněná vajíčka do tzv. kultivačního media – tedy roztoku se specifickým složením, ve kterém dochází k dalšímu vývoji embryí, konkrétně dalšímu dělení buněk.

Složení roztoku je uzpůsobeno tomu, aby co nejvíce odpovídalo složení ženského těla, kde by k dělení buněk při přirozeném otěhotnění docházelo.

Standardní doba kultivace byla dříve 1-2 dny, kdy se embryjko ponechalo v kultivačním roztoku a pak už se zavádělo do dělohy.

Dnes spíše lékaři navrhují prodlouženou kultivaci, která začíná od 3. dne vývoje ebryjka do 5.-6. dne po oplodnění.

Jako výhody prodloužené kultivace se uvádí, že po tuto delší dobu je možné lépe sledovat a komplexně hodnotit různé vývojové a morfologické vlastnosti embrya, a tím lépe posoudit jeho kvalitu. Navíc do 5.-6. dne dojde jen pár embryí a předpokládá se proto, že se jedná o ta nejkvalitnější a nejschopnější dalšího vývoje.

Této metodě nahrává také to, že vložení embryjka 5.-6. den do dělohy ženy se podobá situaci při přirozeném početí, kdy právě v tuto dobu doputuje oplodněné vajíčko do dělohy.

Řada klinik navíc uvádí, že použitím prodloužené kultivace se zvýší šance na úspěch o 10-15%.

Studie a jiný úhel pohledu

No jo, ale pak se objevují další zajímavé poznatky, které buď úspěšnost prodloužené kultivace úplně neprokazují nebo jdou přímo proti jejím výhodám.

Tak například tým lékařů IVF u Apolináře provedl studii, ve které se zaměřili na vliv prodloužené kultivace na úspěch IVF. Dospěli k názoru, že rozdíl je téměř neznatelný a prodloužená kultivace úspěch nijak výrazně nezvýší.

Dle jejich výzkumu to ani náhodou není o 10-15%, jak uvádí řada klinik. Budu teď zlá a rýpavá, berte to, prosím, ale jako čistě moji osobní spekulaci. Prodloužená kultivace totiž stojí cca 3500,- Kč navíc, které nehradí pojišťovna.

A protože si každá z nás nechá poradit, chce udělat maximum proto, aby se pokus zadařil, tak se může na první pohled zdát, že je to jenom tahání dalších peněz z kapes zoufalých párů, které se snaží úspěch všemožně pojistit. A co vám budu říkat, i my si ji samozřejmě dali a zaplatili.

Se zajímavým názorem v poslední době přichází věda nazvaná Epigenetika. Jejím asi největším známým propagátorem v dnešní době je Bruce Lipton (doporučuju si přečíst jeho knihu Líbánkový efekt), který říká, že naše životy neřídí DNA, jak se doposud tvrdilo, ale to, jakým způsobem přemýšlíme, jaký život žijeme, kam a jak směřujeme naši mysl. A to pak ovlivňuje prostředí našeho těla – jeho chemické složení, a určuje, která genetická informace zůstane aktivní a která se „vypne“.

Tyto poznatky a nejen tvrzení Bruce Liptona by pak znamenaly, že vložením ebryjka do dělohy matky už 3. den sice nebudeme mít kompletní pohled na jeho vývoj, a je možné, že se může jednat o nekvalitní embryjko, ALE dáváme šanci matce svým tělem – svým chemickým složením, tedy přirozeným prostředím pro vývoj embryjka, poskytnout tomuto embryjku šanci na vývoj, který by se možná v Petriho misce vůbec nekonal.